ASTROLOGIE, HOROSKOPY

PRO ZDRAVÍ

                    

ÉTERICKÉ OLEJE

Mnoho éterických olejů má silné protivirové účinky. (doporučuji koupit čisté extrakty v lékárně)

Během rozptylování do ovzduší éterické oleje pohlcují viry a bakterie, čímž likvidují choroboplodné zárodky. Proto je ideální v době chřipkových epidemií využívat rozprašování mechanické nebo pomocí difusérů, které dostanou aktivní látky do prostředí, ve kterém se pohybujeme. 

Které jsou nejsilnější?

Eukalyptus (radiata, globulus, polybractea), bergamot, tea tree, tymián (thymol, linalol) a ravintsara mají velmi silné protivirové účinky a zároveň čistí a posilují dýchací systém. Citron a bergamot spojují protivirový účinek s podporou činnosti jater a vylučování toxinů. Meduňka má rovněž velmi silné účinky proti nejrůznějším virům a stejně jako bergamot navíc zmírňuje napětí a stres. Silné účinky skořice, hřebíčku a lemongrasu doplňují výběr.

Pomocí éterických olejů snadno zvýšíte antiseptický účinek při mytí rukou, stačí  pár kapek směsi na papírový kapesníček případně na dýchací roušku nebo papírový kapesníček vložený do roušky, čímž zesílíte její preventivní účinek. 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ

Nejen čínská medicína, ale i současní lékaři potvrdili, že hlíva ústřičná obsahuje látky, které jsou nám velmi prospěšné.

Výtažek z hlívy dokáže pěkně snížit cholesterol díky lovastatinu, který se běžně využívá právě ke snižování cholesterolu.

Tato houba je prospěšná i diabetikům. Dokáže snižovat krevní cukr, ale např. i vysoký oční tlak.

Další účinnou látkou hlívy jsou betaglukany, které podporují tvorbu makrofágů, které jsou důležité v našem imunitním systému a odstraňují poškozené a odumřelé buňky. Betaglukany a vláknina z hlívy jsou také potravou pro probiotické bakterie, které vylepšují naši střevní mikroflóru. 

Příznivý vliv na naši imunitu nemá hlíva jen díky glukanům, ale také díky tomu, že obsahuje vitamíny, stopové prvky, minerály, bílkoviny, mastné kyseliny a vlákninu. Díky tomu nám dokáže pomáhat proti plísním, virům a bakteriím, ale také proti toxickým látkám. Poradí si i s nachlazením, chřipkou a angínou, alergiemi, ekzémy, záněty, ale i s kardiovaskulárními chorobami.

    

CIBULE SEČKA

pěstuje pro svoji nať, ve které je vysoký obsah vitaminu C. Je to trvalka a výborně přezimuje. Skvěle pomáhá proti únavě a při prevenci i léčení chřipky a nachlazení; má totiž navíc i antibiotické a antibakteriální účinky. Důležitý je obsah kyseliny listové, obsahuje i řadu minerálů, například hořčík, jód, draslík, železo nebo vápník. Nedráždí trávicí trakt, naopak díky obsahu fytoncidů a silic příznivě ovlivňuje trávení a celkovou obranyschopnost organismu. Cibule sečka působí blahodárně i na srdce, vysoký krevní tlak, a bývá tak spojována s prevencí kardiovaskulárních chorob. Sečka má také výrazné afrodiziakální účinky a pravidelná konzumace zvyšuje potenci.

Ginkgo biloba

(jinan dvoulaločný)

Výtažek z listů se používá  jako tinktura ve směsi s etanolem. Účinné látky se vyextrahuí pouze v alkoholu a ve formě čajů tedy funguje o poznání méně. Účinné látky zvyšují cirkulaci krve v mozku, pomáhá při mozkové nedostatečnosti, migréně, závratích, poruchách paměti, ale i při Alzheimerovi nemoci, glaukomu (zelený zákal). Výtažek ze semen se používá pro podporu kardiovaskulárního systému

Lněné semínko

Lněné semínko v sobě má řadu enzymů, karotenu, vitamin E, provitamin A, slizové látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Svým ochranným filtrem chrání žaludeční a střevní sliznici, pomáhá i při zácpě.Lignany mají kladné účinky na rozmanité hormony a mohou asistovat v boji proti bakteriím, virům, plísním a pomáhají bojovat s rakovinným bujením.

Použití

nejčatěji používám lněné semínko mlété do jogurtu nebo do ovesné kaše. Díky pravidelné konzumaci mám ověřeno, že úsloví pocházející asi z v Číny "měkké a hladké  "

Detoxikace

Pokud chceme zahájit nějakou očistnou kůru, měli bychom začít hned při úplňku. Po úpňku začínají energie klesat a organismus má tendenci k čištění. Tělo se více zbavuje vody a s ní se odplavují i toxiny z těla.

Ovesné vločky

jsou zdroj sacharidů, vitamínů, vlákniny. Jelikož mají nízký glykemický index, zasytí nás na dlouhou dobu a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi. Nelítá nám energie.

Kaše se nemusí dělat jenom na sladko. Je možná příprava i naslano. Ovesné vločky s mlékem nebo s vodou a špetkou soli nechám cca 20 min. pomalu zahřívat a pak dodělám na vyšší teplotě. Umelu lžící lněného semínka a zamíchám do kaše. Dám na talíře a posypu usekanými sušenými rajčaty, šunkou a  pažitkou.

Ovesné vdolečky                   

O víkendu, když máme víc času na snídani, si je můžeme připravit:  vločky (cca 1 hrnek) necháme nabobtnat tak 20 minut s mlékem a špetkou soli aby z nich byla hustší kaše. Mezitím si utřu lžičku másla a cukru s jedním žloutkem a zamíchám do kaše. Z bílku udělám sníh a ten jemně vmíchám do kaše. Smažím lívanečky do zlatova, potřu džemem a ozdobím jogurtem. Chutnají výtečně :-). 

Fazolky

 

které si vypěstujeme na zahrádce jsou výtečným oživením  fantasie "co k večeři". Mají nízkou kalorickou hodnotu, obsahují vlákninu, vitamíny K, A, C a hlavně mangan. Jsou prostě na "všechno".

Recept: Nakrájené fazolové lusky nejčastěji podusím se slaninou nebo se schwardsvaldskou šunkou, přidám česnek a s bramborem nebo rýží chutnají výtečně. Pokud je podávám s bramborem, ozdobím ještě oříškem lučiny. Během 20 minut je večeře hotová.

Recept na polévku, kterou jsme baštili jako malé. Nakrájené fazolky podusíme na másle, zahustíme zakysanou smetanou, přisolíme a polévka je na světě.

Špenát

                                               

je výtečný zdroj vitamínů a kyseliny listové 

Pokud zasejete na jaře špenát, jeho lupeny je možno využívat do různých salátů, ale třeba jenom na chleba, namazaný lučinou. Lupeny trhám podle potřeby třeba ráno k snídani. Jelikož průběžně dorůstají, máte zdroj výborné listové zeleniny až do další sklizně špenátu, zaseté někdy v polovině června. Zimní odrůda špenátu se seje na podzim. Brzy na jařa je možné sklízet první listy. 

Recept na špenátový dressing:                                                                                                                     

Do litrové misky natrhám listy špenátu, které nasekám na menší kousky. V hmoždíři utřu nadrobno nasekanou nať cibulky a česneku se lžičkou olivového oleje a špetkou soli. Do této směsi přidám cca 300ml bílého jogurtu a smíchám se špenátem. Vychlazené chutná výborně. 

Recept na palačinky se špenátem:

nadrobno nakrájený špek krátce orestuju a přidám nakrájený špenát. Podusím tak 5-8 minut. Mezitím na prkýnku utřu česnek a nechám ho chvíli na vzduchu  zoxidovat. Pak ho přidám ke špenátu, krátce podusím, přisolím a podle potřeby zapráším troškou celozrnné mouky. Naplněné palačinky chutnají k večeři  báječně.

Česnek

Nejvíc vitamínu je potřeba brzo na jaře. Proto vždycky na podzim, když sázím česnek, zasadím i malé pacibulky, které si uskladním z květů paličáku. Brzy z jara vyraší a používám jejich nať na ochucení salátů, ale i do dušené zeleniny. Jejich chuť je jemná a není tak ostrá.

Cibule

Na podzim sázím několik cibulek zimní odrůdy cibule. Brzy na jaře vyraší a mám ji k dispozici čerstvou a voňavou.